Už od začátku roku 2016 jsem tušil, že letošní sezona pro mě bude hodně těžká, protože si neustále stanovuji větší a vzdálenější cíle. Může se zdát, že vše jde samo a bez nejmenší chybičky, protože téměř na všech závodech se mi daří. Opak je ale pravdou. V lednu tohoto roku, zatím mé nejlepší sezony jsem si zranil koleno na 2,5 měsíce, a tak se připravil o podstatnou část tréninku. Zranění způsobené jak jinak než z přetížení. Úprava tréninku, postupně zlepšující se stav zranění a možnost zvýšení zátěže mi dovolilo posilovat, plavat objemy, pilovat techniku, tak abych se připravil na individuální MS, které se konalo ve Finsku na konci července. Dřina se vyplatila a cíl v podobě získání jakékoli medaile se mi vyplnil. STATIKA 9:04 bronz.

Zpětně při psaní tohoto blogu pár dní před odletem na TMS v Řecku si pohrávám s myšlenkou, jak bych na tom mohl být, kdyby nebylo toho zranění a jen se tak utvrzuji v tom, že je kam rozvíjet potenciál.

Po návratu z Finska se do mě dala únava, která vyústila v týdenní volno. Po pár dnech odpočinku jsem zase směřoval k dalším cílům, které vedou právě k nadcházejícímu týmovému MS. Vždy je pro mě těžké opět začít trénovat. Ve všem ubírám cca 30%, tak abych vůbec zvládl zátěž a ještě je to pro mě nesmírně těžké. Po 14 dnech již moje tělo pracuje ve standardním módu a je připraveno na vysoký obsah CO2. Dále zkouším experimentovat, tak jsem se rozhodl, že vyzkouším stravu bez lepku a mléčných výrobků. Teď tomu budou dva měsíce. Ačkoli jím téměř celý den, tak se mé tělo zbavilo váhy. Velký plus je v tom, že jsem mohl navýšit intenzitu tréninku bez pocítění větší únavy. Jedu co to dá a analyzuji tréninková data. V sumě je to za rok 2016 přes 80km pod vodou v CO2. 90 tréninku statik, 80 tréninků v posilovně, nějaké výběhy, basket a potápění na hloubkách. Dá se říct, že to freedivingu věnuji neustále. Je to pro mě životní styl.

Týmové MS obsahuje disciplíny CWT,STA a DYN. Na bazény se připravuji celý rok, ale na hloubky téměř na poslední chvíli, protože na ně není čas, tedy dovolená.

V letošním roce se závody konají v Řecku v městě Kalamata na poloostrově Peloponés. Za mužský tým budou reprezentovat Miroslav Ševčík, Petr Vála a moje maličkost Martin Valenta. Je to stejný tým jako před dvěma lety na Sardinii, kde jsme dosáhli až na stříbrné medaile.

Za ženský tým budou reprezentovat Českou Republiku tyto mořské panny: Kateřina Šuranská, Vendula Strachotová, Alena Zabloudilová a Jana Škrobová. V průběhu se zúčastnily nejrůznějších závodů či soustředění, kde se jim dařilo, tak se máme na co těšit. Trenérem reprezentace je zkušený Martin Zajac, který svou taktikou vždy dokáže velká kouzla.

Těším se na shledání se všemi na letišti ve Vídni odkud v neděli ráno 11. 9. 2016 odlétáme. Je pátek, mám předbaleno, přemýšlím nad tím, zda mám vše. V sobotu totiž jedu do Brna za částí týmu, tam přespím a pak se vydáme na letiště.

Pokud to bude jen trochu možné, tak zde budu informovat o průběhu tréninku a pak o samotných závodních dnech. Píšu řádky, tělo mám úplně strnulé, bolavé a unavené z finálního tréninku a to ani nemluvím o..... Ve vodě všechno odezní, chci tam......